Tato svátost se v minulosti běžně nazývala poslední pomazání, což ji redukovalo na svátost vyhrazenou umírajícím. Touto svátostí by si měl nechat posloužit každý závažně nemocný bez ohledu na věk a prognózu. Přijetí svátosti je vhodné i v pokročilém věku, i když člověk žádnou těžkou nemocí netrpí, protože i samo stáří lze považovat za svého druhu nemoc.

Svátost nemocných nenahrazuje lékařskou péči, ale přináší vnitřní, tj. duchovní, uzdravení a posilu. Symbolické pomazání olejem vychází ze starověké kultury, kdy olej byl jedním ze základních léčiv. Slavení této svátosti má být, je-li toho nemocný schopen, spojeno se slavením svátosti smíření.

K udělení svátosti nemocných lze kněze kontaktovat v případě nebezpečí z prodlení kdykoliv.