Eucharistie (označovaná také jako Mše svatá, Nejsvětější oběť, Večeře Páně či Lámání chleba) je základním pilířem života křesťanské obce (farnosti). Je to vrcholná bohoslužba (liturgie) církve. Slovo eucharistie pochází z řeckého eucharistein – děkovat.

Eucharistie se skládá ze dvou základních částí, kterými jsou bohoslužba Slova a bohoslužba Oběti (Stolu). Bohoslužba slova spočívá ve čtení a výkladu Bible, skrze niž podle křesťanské víry mluví Bůh. Bohoslužbu oběti tvoří velká děkovná (eucharistická) modlitba a tzv. přijímání. Přijímání je vlastně svého druhu stolováním. Většina jazyků ho označuje výstižněji slovem communio – společenství. V posvěceném chlebu a vínu se totiž křesťanská obec setkává se svým Pánem. Děje se tak na základě důvěry v jeho slova, která pronesl, když naposled večeřel se svými učedníky. Tehdy „vzal chléb, požehnal, lámal a dával jim se slovy: Vezměte, toto jest mé tělo. Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni. A řekl jim: Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.“ (Mk 14,22-24)

Přijít do kostela a být přítomen v průběhu eucharistie může kdokoli. Plnou účast má ale jen ten, kdo je pokřtěn a žije ve společenství církve. Plnou účastí se myslí aktivní podíl na jejím slavení. Vrcholným projevem plné účasti je podíl na přijímání posvěceného chleba a vína, tj. Těla a Krve Kristovy, ze stolu Páně.

Je-li křtěn dospělý člověk, přistupuje bezprostředně po křtu také ke stolu Páně. Pokud byl někdo pokřtěn jako dítě, je toto tzv. první svaté přijímání odloženo zpravidla do školního věku.

Slavení Eucharistie v naší farnosti viz rozpis bohoslužeb.